Halová zlatá éra pokračuje – Prague Winter 2019

Poslední lednový víkend jsme se s 3SBeauties vydaly bojovat na tradiční mezinárodní turnaj Prague Winter. Ještě před prvním zápasem se ocitla první výzva, kdy Terka musela odjet (naštěstí jen jako doprovod) do nemocnice, takže nám odpadla jedna hráčka. Naštěstí jsme přijely v hojném počtu, a to díky naší nové kapitánce Aničce, pro kterou byl tento turnaj kapitánskou premiérou na prvním větším turnaji s women. Na hřišti s námi byla také po dlouhé době naše bývalá kapitánka Janča, která po zranění nastoupila téměř v plné formě.

Turnaj jsme zahájily výhrou proti mnichovskému týmu CHICAS.  Celý zápas jsme se udržely v mírném vedení a podařilo se nám vyhrát. Jako druhé v pořadí na nás čekaly holky z vídeňského týmu BOX. I tentokrát se nám podařilo bez větších potíží zvítězit. První dva zápasy jsme sice zakončily výhrou, ale náš útok by se rozhodně nedal nazvat bezchybným. To se projevilo až ve třetím zápase s naším oblíbeným týmem COSMO ze Slovinska. Slovinky nastoupily do zápasu s plným nasazením a jejich  tvrdá obrana nás vyvedla z míry. Dokázaly jsme se srovnat až v druhé polovině zápasu, ale to už bylo pozdě. Zápas jsme prohrály zklamané z našeho výkonu.

Naštěstí se nám podařilo se vzpamatovat a podat solidní výkon v následujícím zápase proti českému týmu Velká Morava. Přestože jsme nastoupily do zápasu na obranu, podařilo se nám dostat se do vedení. Se soupeřkami jsme se tahaly o každý bod, ale nakonec se nám podařilo je překonat. Poslední sobotní zápas na nás čekal švýcarský tým MICZ (čti Miks). S těžkým srdcem jsme nastoupily proti naší spoluhráčce Máje, která přijela hrát za tento švýcarský tým. Na hřišti docházelo k mnohým nedorozuměním, když naše malá MaMája bránila naší velkou Máju. Sympatie ale musely jít stranou a zápas skončil pro Švýcarky drtivou prohrou. S Májou jsme ale pořád ještě kámošky <3 Sobotní zápasy se naštěstí obešly bez zranění  a s výsledky jsme byly spokojené.

Neděle pro nás nezačala nejlépe. Naše nejmladší hráčka Denča alias Kouďák odjela už v sobotu domů se učit (doufám, že jsi aspoň dostala jedničku!!!), ale ráno nám odpadla mamina Klér, která ochořela cholerou. Mírně jsme pozměnily útočnou a obrannou lajnu a nastoupily proti českému týmu Východní Blok. Náš útok ve složení Terka, Sára, Áňa, Sofča, Anička šlapal bezchybně a naše obrana v čele s Rášou a Jančou, doplněná o mladé silné nohy Mamáji, Heny, Vájo donášela jeden break za druhým. V zápase jsme jednoznačně zvítězily a naladily se na bezchybnou nedělní vlnu. Jako další nás čekal tým, který v sobotu vyhrál druhou skupinu – papírově silný švýcarský tým ZUF. Ani se Švýcarkami jsme neměly žádný problém. Hned od začátku jsme si zajistily značný náskok a udržely ho až do konce. Na rozdíl od sobotních vyrovnaných zápasů jsme se tedy v neděli hladce probojovaly až do finále.

Ve finále nás čekala znovu Velká Morava. Sobotní zápas s nimi byl náš nejvyrovnanější zápas za celý turnaj, proto jsme nastoupily s velkým respektem. Ze začátku nám chyběla soustředěnost, což se projevilo hned v prvním breaku v náš neprospěch. V první polovině zápasu se nám podařilo dostat se do výhodné pozice, kdy jsme při každé remíze chodily na útok. Trpělivě jsme bojovaly až do samého konce a napínavý zápas jsme dokázaly vyhrát! Odměnou nám byla krásná trofej z broušeného skla, kterou dostala do péče kapitánka Anička.

Zleva: Ráchel Tošnerová, Anna Zvěřinová, Lenka Krausová, Marie Volková, Denisa Havlová, Henrietta Ottová, Jana Šromová, Anna Dvořáková (C), Klára Lipertová, Sarah Tošnerová, Sofie Schwarzová, Tereza Burešová
Víkendový příběh zdaleka nekončí přátelé. Plné euforie jsme se vydaly na vlakové nádraží. Po cestě jsme všechny stihly vytáhnout poznámky s učením, položit si je na klín a zároveň detailně probrat celý víkend. Plné emocí z vyhraného turnaje jsme vystoupily na nádraží v Českých Budějovicích. Pro účely napsání článku jsem začala vyzpovídat Aničku, jaké má pocity jako kapitánka z vyhraného turnaje. Anička náhle zbledla, vykřikla na celé nástupiště „TROFEJ!!!“ a rozběhla se mávajíc rukama sem a tam proti davu nahoru po schodišti a zpátky do vlaku. V hysterii omylem nastoupila do špatného vagónu a bezmocně se snažila najít zapomenutou trofej v přihrádkách na zavazadla. Mezitím ty klidnější z nás nastoupily do správného vagónu a trofej bez potíží našly. Aničku jsme uklidnily a rozešly se směrem k našim domovům. A tak končí naše komedie, zlo prohrává a dobro žije!
2. 2. 2019  napsala Sárinka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *