Kapitánské ohlédnutí za sezónou – OPEN

Za sebou máme obrovsky úspěšnou sezónu. Podařilo se nám poprvé v historii zvítězit na Halovém mistrovství České republiky, po mnoha letech ovládnout i venkovní mistrovství, zvládli jsme uhrát skvělý výsledek na evropské scéně, ale hlavně rozšířit naše řady a získat další šikovné hráče.

První turnajem byla pro některé z nás kvalifikace na HMČR, na které naše béčko skončilo osmé a mělo tak odehrát 2. ligu. O několik týdnů později se ve stejný víkend odehrála 1. i 2. liga halového mistrovství. Tým hrající v Pohořelicích, který byl složen převážně z juniorů a nejmladších pušek, skončil 14. Premiéru v halovém A týmu v Brně úspěšně zvládli Filip Kupka (Sporťák) a o poznání mladší Matěj Petrovič (Pedro). Sobotní skupinou tým prošel bez porážky a v nedělním ranním čtvrtfinále vyzval tým PeaceEgg. Dramatický zápas rozhodl donesený útok i přes urputnou obranu jihočeského rivala. Semifinále proti Východnímu Bloku nakonec skončilo poměrem 10:5 a bylo jasné, že z Brna se odjede s medailí. Finále bylo od samého začátku velmi napínavé, 3SB se dostalo pod tlak a doneslo svůj první bod až za stavu 2:0 pro PD. Tým 3SB postupně stav vyrovnal a dokonce se dostal do dvoubodového vedení. To ovšem zase ztratil a zápas se musel rozhodovat až v universe pointu. Na ten šlo 3SB útokem, který se jim povedlo sice bez turnoveru, ne však bez problémů donést a kluci se tak bez jediné porážky stali halovými mistry roku 2019, což je v novodobé historii první openový titul 3SB.

3SB B na halové kvalifikaci: Nahoře zleva: Jan Štěpánek, Michal Čutka, Tomáš Kouba, Ondřej Petričák, František Vilímek Dole zleva: Petr Ehrlich, Vojtěch Kodl, Daniel Sládek

Venkovní sezónu začneme řečí čísel. Celkem se nás na trénincích, turnajích a soustředěních sešlo s hráči FUJ přes 50 hráčů. To je docela solidní záležitost. Zúčastnili jsme se těchto turnajů: VSB, EUCQ (2 týmy), MODUS (nový turnaj v Mnichově), EUCR, Kvalifikace MČR, Finále MČR (2 týmy), EUCF. K tomu jarní soustředění a druhé v září před EUCF.

 

První akcí bylo na začátku května soustředění v Českých Budějovicích, kde se nás sešlo celkem přes 35 hráčů. Zaměřili jsme se především na základní herní dovednosti, přivítali v týmu mladší hráče a zahráli si v různě složených týmech. Nastavili jsme si i herní systém, kterého se budeme chtít po celou sezonu držet.

3SB A na halovém finále v Brně: Nahoře zleva: Pavel Pelikán, Matěj Vilímek, Matěj Knopp, Vojtěch Sládek, Filip Kupka Dole zleva: Tadeáš Vávra, Martin Lipert, Michal Marek, Matěj Petrovič, Jiří Svatoš

Znovu jsme se sešli na Vienna Spring Break, kde jsme loni skončili druzí a chtěli jsme i letos hrát o příčky nejvyšší. V sobotní skupině jsme postupně poměřili síly s týmy: Ka-Pow! (Velká Británie), FWD (Rakousko) a Hardfish (Německo). Ze všech zápasů jsme odešli vítězně. Tím však náročný program nebyl u konce a stále nás čekal zápas nejdůležitější, tedy čtvrtfinále. Do něj jsme nastoupili proti známému týmu Yellow Block (ČR) a postoupili do bojů o medaile. V semifinále jsme vyzvali švýcarské Flying Angels Bern, ale bohužel soupeř byl nad naše síly. Pár nedorozumění a špatná rozhodnutí po zisku disku v obraně nás stála zápas, ze kterého jsme si vzali ponaučení do zbytku sezóny. Soupeřem o bronz se stal tým z “ostrovů” Brighton. Zápas jsme od začátku měli pod kontrolou a mohli tak po hladkém průběhu slavit bronz.

3SB na Vienna Spring Break

Do Šardic jsme vyslali stejně jako loni dva týmy pod jmény 3SB a FUJ. Rozdělení do týmů bylo podle zkušeností a cílů v sezóně. FUJ jeli do Šardic s cílem v klidu postoupit do další fáze Evropské ligy. 3SB zahrát si proti známým i neznámým soupeřům a hlavně nasbírat zkušenosti. FUJ za celý víkend ani jednou neprohráli a celý turnaj vyhráli. Bohužel pro 3SB se i přes velkou snahu nepodařilo vyhrát ani zápas, nicméně těsných proher jsme zaznamenali několik. Cíl víkendu jsme však splnili: zlepšovat se s každým zápasem a hrou se bavit. Je důležité ještě poděkovat klukům z P7, kteří rozšířili naše řady.

O prázdninách se plno z nás zúčastnilo nějaké mezinárodní akce. Mužský tým na EUC přivítal ve svých řadách 5 hráčů původem z Budějovic. WU24 v Heidelbergu se zúčastnilo také 5 kluků z 3sb, skončili jsme devátí. Několik juniorů si v srpnu zahrálo na EYUC – František Vilímek, Filip Lexa, Matěj Petrovič, Štěpán Zavadil v U20, Štěpán Kříž, Víťa Šebestík a Ondra Petričák v U17. I plno starších hráčů figurovalo na této akci na různých postech – Matěj trenér U20 kluků, Buchta jako boss celé výpravy, Tomáš Král a jako kuchaři.

Pavel Pelikán na EUC v zápase proti Rakousku

Zatímco někteří z nás ještě dohrávali právě EYUC, starší kluci jeli do Mnichova na nový turnaj MODUS. Zde jsme dokázali po prvním nepovedeném zápase ostatní zápasy vyhrát a získat tak první místo a zároveň jsme vyhráli i spirita. Připravili jsme se celkem dobře na EUCR.

 

Na EUCR v Trnavě jsme odehráli několik vyrovnaných zápasů, naštěstí jsme všechny dokázali dotáhnout do vítězného konce. Nejdůležitějším zápasem byl sobotní souboj o první místo ve skupině s FWD z Vídně. Ten jsme i přes různý vývoj ve skóre dokázali vyhrát. Kvůli nepřízni počasí se v neděli odehráli pouze zápasy rozhodující o postupu na EUCF. K postupu jsme potřebovali porazit rakouský tým Catch Up. Zápas jsme zvládli a mohli tedy slavit postup na finálový turnaj z prvního místa našeho regionu.

Nahoře zleva: Jiří Svatoš, Kryštof Holeček, Matěj Krejčiřík, Matěj Štětka, Pavel Pelikán, Michal Marek, Martin Prach, Vojtěch Prušák, Filip Kupka Dole zleva: Jiří Zdvomka, Vojtěch Palouš, Matěj Knopp, Tomáš Němeček, Matěj Vilímek, David Novák Ležící: František Holub

Kvůli přípravě na EUCF a našlapané termínovce (finálový turnaj Evropské ligy se konal hned týden po finále Mistrovství České republiky), jsme stáli před obtížným rozhodnutím. Nakonec jsme se rozhodli pro to neriskovat případná zranění, více se sehrát a vše podřídit úspěchu na EUCF. Proto jsme k sobě na českou ligu přibrali i hráče FUJ, se kterými jsme na již zmíněném EUCF měli hrát v jednom týmu. Na kvalifikaci o finále MČR jsme tedy vyslali B – tým, který měl usilovat o postup na finále. To se klukům také povedlo a i oni si mohli zahrát v Českých Budějovicích.

 

Na samotném mistrovství A tým skončil ve své skupině první a i béčko dokázalo ve skupině porazit favorizované soupeře a skončilo tak ve skupině druhé. Nedělní ranní zápasy, tedy čtvrtfinále, dokázaly oba týmy vyhrát. České Budějovice tak byly svědkem bratrovražedného souboje v semifinále. Z toho lépe vyšel A tým a mohl si tak zahrát finále, zatímco béčko šlo do zápasu o třetí místo. Tento zápas bohužel dokázali vyhrát Terrible Monkeys, ale myslím, že pro většinu hráčů bylo čtvrté místo velkým úspěchem a hlavně obrovskou zkušeností. Áčku se i poslední zápas turnaje povedl a dokázali jsme tak zvítězit. Po 23 letech se tedy tým 3SB stal vítězem české ligy v kategorii OPEN.

Nahoře zleva: Vojtěch Prušák, Martin Prach, Pavel Pelikán, Matěj Knopp, Matěj Krejčiřík, Daniel Pína, Jan Ondráček, Matěj Štětka, Filip Kupka Uprostřed zleva: Jiří Svatoš, František Holub, David Novák, Michal Marek, Kryštof Holeček, Štěpán Kupka Ležící zleva: Matěj Vilímek, Vojtěch Sládek Chybí: Martin Lipert

Do Caorle na finále Evropské ligy jsme odjížděli s příjemným očekáváním a lehkou nervozitou. V páteční skupině nás čekaly 3 zápasy, v pořadí Rampage (Rusko), Crazy Dogs (Švýcarsko) a M.U.C. (Německo). První dva zápasy jsme vyhráli poměrně velkým rozdílem. Poslední zápas jsme však až příliš chybovali a v poločase prohrávali 8:4. Nicméně jsme se dokázali zvednout a dokonce dostat skóre na naší stranu. Bohužel jsme nedokázali zápas dotáhnout do vítězného konce a prohráli nejmenším možným rozdílem 15:14. Po zápase jsme netrpělivě čekali na dohrání dalších zápasů, abychom zjistili s jakým týmem budeme v sobotu ráno bojovat o postup do horní osmičky.

 

Před sobotním zápasem jsme udělali několik změn, naším soupeřem byli Mooncatchers (Belgie). V zápase jsme prohrávali pouze na začátku, poločas jsme již vyhráli. Po poločase se útok uklidnil a začal hrát velmi jednoduše a účelně. Jisté body útoku mohla několikrát potvrdit obrana, té se však nepodařilo proměnit další breakové šance. Poslední bod doneseme útokem a můžeme slavit historický postup do top 8 výhrou 15:12.

 

Ve čtvrtfinále nás čekal jeden z favoritů turnaje, tým z italské Bologne – CUSB La Fotta. Dostali jsme těžký zápas, ve kterém jsme v útoku párkrát uspěchaně zvolili těžší řešení a soupeř to potrestal. Naše obrana si nedokázala sebrat disk ani jednou. I přestože byl jejich útok pod tlakem. Konečné skóre 15:10 a nás čekají boje o 5. místo. Nakonec se ukáže, že jsme měřili s pozdějším vítězem turnaje, který ve finále přehrál Clapham (Velká Británie) ještě vyšším rozdílem.

 

Spodní semifinále jsme hráli proti nováčkovi na EUCF skotskému týmu Alba. Na začátku utkání jsme dovolili soupeři breaknout, ale vedení Skotů netrvalo dlouho. Jejich obrana nebyla schopna zastavit náš útok, vytvořit dostatečný tlak. Vítězíme 15:11 a je jisté, že z Caorle odjedeme pátí nebo šestí.

 

Nedělní zápas o 5. místo jsme vyzvali německý tým Bad Skid. V zápase dominují útoky obou týmů, Němci nám seberou jeden útok do poločasu. Ještě za stavu 13:12 útočíme na vyrovnání, bohužel se nepodaří donést. Útok již nedokáže donést ani jeden bod a zápas končí 15:12. Z 6. místa máme velkou radost, nicméně víme, že od opravdové špičky nás dělí ještě dost práce. Ale není tak daleko, jak by se mohlo zdát.

Nahoře zleva: Jiří Svatoš, Tomáš Němeček, Matěj Krejčiřík, Matěj Knopp, Matěj Štětka, Pavel Pelikán, Kryštof Holeček, Filip Kupka, Vojtěch Sládek Uprostřed zleva: Cyril Šimon, Martin Prach, Vojtěch Palouš, Vojtěch Prušák, Ondřej Votruba, Martin Lipert, Ondřej Rýdlo Dole zleva: Michal Marek, František Holub, Jáchym Hrušák, David Novák, Matěj Vilímek, Tadeáš Vávra, Matyáš Doubek

Celkově lze hodnotit sezonu jako velmi úspěšnou. Většina hráčů se zúčastnila nějaké reprezentační akce a na klubové úrovni předvedla kvalitní výkony. Velkou radost mi dělá nastupující mladší generace, která v sobě skrývá velký potenciál. Aby jedna povedená sezona nebyla pouhým plácnutím do vody, je na ní nutné správně navázat. Bohužel nic není zadarmo a ve sportu to platí dvojnásob. Takže vzhůru do práce, tréninky volají.

Pavel Pelikán na EUCF v zápase proti Rampage

napsal Peli, zpracoval Vilma

  • Matěj Vilímek 25.11.2019 at 10:50

    Jo, hrát pod někým takovým, to byla pocta!

  • huLipi 9.1.2020 at 16:10

    Nejlepší kapitán. Kam se hrabou ti žabaři před ním 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *