Venkovní sezóna končí. Jak dopadlo mistrovství Evropy 2018?

OPEN

Po velmi úspěšné sezóně, mnoha odehraných českých i zahraničních turnajích (EUCQ, Vienna Spring Break, Windmill Windup, EUCR) se kluci z 3SB vydali s velikým očekáváním na vrchol celé sezóny, a to na finále evropské ligy do polské Wroclavi. Z 22 hráčů týmu FUJ bylo právě 9 hráčů z českobudějovické bašty. Turnaj se konal od 5. do 7. října.

V pátek nás čekala velmi obtížná a vyrovnaná skupina. Dorazili jsme na rozcvičku s lehkým zpožděním, abychom o necelou hodinu později čelili týmu M.U.C. z německého Mnichova. Nelze říci, že by nám chyběla šťáva nebo chuť Němce porazit, ale jejich poněkud líný, však těžce bránitelný styl nám vůbec nesedl a vstoupili jsme tak do turnaje s první prohrou 15:12. Následoval zápas proti švýcarskému celku Freespeed, kteří rozhodně nejsou na evropské scéně nováčky. Tentokrát jsme se dokázali pověsit soupeři na paty a celý zápas neztratit soustředění, což nás dovedlo k výsledku 15:12, tentokrát ovšem v náš prospěch. Poslední skupinové klání nás zavedlo do východního regionu, naším soupeřem byli lotyšští Salaspils WT. Ti za sebou měli velmi těžký zápas proti M.U.C. a na jejich hře to bylo znát. Zaslouženě jsme si vybojovali vedení 14:11, pak nás ovšem čekalo tvrdé ponaučení. Na konci zápasu jsme ztratili koncentraci, zatímco Lotyšové přestali chybovat a postupně dotáhli zápas do UP. Ani ten jsme nedokázali proměnit a tak jsme obsadili 3. místo ve skupině. Na postup do osmifinále nám to ovšem stačilo.

Sobotní ráno už jsme zvládli o poznání lépe a do osmifinále proti britskému Chevronu jsme nastoupili ve skvělé formě. Zápas byl velmi vyrovnaný, žádný tým si nedokázal urvat vícebodové vedení, většinu zápasu vládl i velmi pěkný spirit. Ten se pokazil až v UP, když si Chevron po našem ztraceném útoku a naší následné obraně zahlásil spektakulární faul call. Hlášku jsme nedokázali britům rozmluvit a bohužel už se nám nepodařilo vrátit disk zpět do našich rukou. Naše krev, pot ani slzy nestačili k postupu do top 8, osmifinále jsme prohráli 13:12 a rozplynul se tak náš velký sen. Nemohli jsme rozhodnout jinak, než Chevronu udělit 0 za fair mindedness. „Řekl bych, že Chevron pussy call pramenil z čisté touhy toho kluka s číslem 6 vyhrát, poněvadž si nenechal nic vysvětlit, nepřihlédl k názorům sidelajny, nepřihlédl k dostupnému videu, zkrátka neudělal nic pro to, aby se správně a čestně rozhodl hlášku stáhnout. Je velmi smutné vidět, že občas i v takhle důležitých chvílích jde Fair play stranou a pocit vítězství je důležitější než celkový pocit ze hry.“ říká o pochybné hlášce v universe pointu Michal Marek.

Jak se ale říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Po zbytek turnaje už nás čekali samé velmi příjemné zápasy, nejprve velmi těsné vítězství (15:14) proti rakouskému týmu Forward, následovala úspěšná premiéra s týmem Reading Ultimate (15:9), kteří se nám dokonce omlouvali za své krajany z Chevronu. V neděli jsme se v posledním zápase utkali s italským týmem CUSB Red Bulls, což je farma letošních vícemistrů Evropy CUSB La Fotta.

Turnaj a celou letošní sezónu hodnotím opravdu pozitivně – vytvořili jsme tým, který se jen o bod nedostal do čtvrtfinále, zároveň jsme do týmu zapojili dost nových hráčů. A hlavně jsme se po porážce v osmifinále nezhroutili a vybojovali alespoň místo deváté. Na tom se ostatně shoduji i s jedním z kapitánů Vojtěchem Prušákem: „Spojení s třiesbéčkama je super. Ty kluky miluju. Už jarní soustředění ukázalo, kolik pozitivní energie v týmu je. Přes rok jsme sice trochu zápasili s docházkou, což je něco, co si můžeme odnést do příští sezóny. Ale na závěrečné tréninky přijeli kluci z Budějic a Lipi ze Žďáru a tréninky měly náboj. Ve spolupráci bych rád pokračoval, ačkoliv je to geograficky a logisticky náročné. Wroclav stála za to. Nesmyslné tři zápasy v Universepointu. Úsilí tolika lidí namířené jedním směrem… Nakonec deváté místo, na které jsem pyšný a vím, že se můžeme měřit i s týmu na 5.-8. místech.

Na turnaji se nám nevyhlo ani pár zranění, pozitivní náladu jsme ovšem neztráceli: „I přes úraz hned na začátku turnaje jsem si celou akci hrozně užil. Atmosféra v týmu byla senzační a nevzdali jsme se, ať jsme hráli jakkoliv – nakonec 9. v Evropě není vůbec špatné.“ hodnotí letošní EUCF Jáchym Hrušák.

I letošní kapitán 3SB OPENu Pavel Pelikán se ohlíží za uběhlou sezónou s hřejivým pocitem na hrudi: „Konec sezóny se nám vydařil a po dobré přípravě v září jsme odjeli na finále kvalitně připraveni. Výsledné 9. místo je možná trochu hořké, ale časem budeme na turnaj vzpomínat jen v tom nejlepším. Spousta mladých pušek se výrazně zlepšila během sezóny, i jako tým máme stále kam růst. Jako největší výzvu pro příští rok vidím zopakování kvalitních výsledků z letošní sezóny, byť turnajů v reprezentační sezóně tolik nebude.

Zleva: Jáchym Hrušák, Martin Lipert, Martin Prach, Matěj Krejčiřík, Petr Hrych, Jiří Zdvomka, Peter Hroššo, Michal Marek, Pavel Pelikán, Daniel Jarolím, Štěpán Simsa, Ondřej Rýdlo, Matěj Knopp, Matěj Štětka, Jiří Svatoš, Tadeáš Vávra, Ondřej Votruba, Matěj Vilímek, Vojtěch Sládek, Tomáš Němeček, Nathan Heilmann, Vojtěch Palouš (C), Vojtěch Prušák, David Novák (vzadu Andrea Valovičová)

Přehled výsledků zde.

11. 10. 2018 napsal Lipi

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *