Z 3SB do politiky

Ahoj Mary,
sice Tě asi většina čtenářů bude znát, ale pro jistotu se nám trošku představ. Studia, zájmy, tvá oblíbená literatura?

Ahoj Lipi. V první řadě díky za nabídku udělat rozhovor. Fakt je ovšem ten, že kromě ješity se uvnitř mého těla ukrývá spoustu dalších duší a masek a jejich poodkrývání je to, co mě definuje. Shodou náhod jsem vystudoval medicínu. Dnes si dokážu představit mnohem víc cest, které jsem na gymplu neviděl, nicméně osud nebo prozřetelnost tomu chtěli takto. Zajímavá zajímavost je, že na medinu mě vzali díky (nebo spíš vinou?!) frisbee – byl jsem svého času na první juniorské repre akci – ME v Southamptonu a jakožto reprezentant s průměrem do 1,2 jsem měl bránu na 3.LF otevřenou.  

Jsem rád, že se ptáš na knihu. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč jich je na světě tolik. Vždyť jsem viděl spoustu krásných a třeba i starých knihoven a všechny plné knih! Vždyť je to ostuda spisovatelů! Kdyby jeden jediný vyřešil ten problém, kvůli kterému se všichni dali na psaní, tak by ty ostatní byly zbytečné. To mě nikdy nenaplňovalo optimismem, vždyť se přece nedají přečíst všechny. Ale pak jsem narazil na jednu knihu a z ní jsem měl jiný pocit. Schválně, posuďte sami. Jméno je “Ishmael: Dobrodružství mysli a ducha” a autorem je Quinn, Daniel.

Než nakousneme trošku jinou stránku Tvého života, popiš nám prosím Tvé působení v 3SB. Vzhledem k tomu, že jsi zažil různé etapy našeho týmu, dobré, ale i zlé časy a měl jsi všelijaké funkce, by mohl Tvůj názor na vývoj i současný stav 3SB čtenáře zajímat. Kolik z těch 25 let jsi v 3SB vlastně prožil?

Myslím, že to bylo kolem 10 let. Začal jsem hrát tak půl roku před mistrovstvím v Anglii a skončil ani nevím kdy (čas se mi slévá). Máš pravdu, v týmu jsem si prolezl prakticky každou funkci. Od nosiče vody, přes trenéra, kapitána, intrikána a supervizora, zpět k nosiči vody a v budoucnosti třeba i kaprů. Na začátku tým pár let pěkně šlapal, ale pak se stalo ani nevím co a najednou nás bylo jak do mariáše. Dokonce jsem první polovinu jednoho léta reálně uvažoval, že by bylo nejlepší to zabalit a rozpustit. No, jsem rád, že mě v tom tenkrát Áňa a JJ nepodporovali. Velmi lituji své já v paralelním vesmíru, které se teď takhle veřejně prsit nemůže. A pak se to začalo zvedat z popela a sílit a růst a vyhánět šlahouny a vida, dnes už tomu je 25 let a kvete to do krásy. Blahopřání!

Kdy jsi byl s 3SB nejvíce spokojený?

To je naprosto jednoduché. Když jsme jako tým došli k uvědomění, že i když se na diskuzi, facebooku i naživo hádáme jak psi, stejně všichni chceme pro tým to nejlepší a drobná různice nás nemá šanci rozhodit. Kolik času jsem se v Tukanovi prohádal s Pamfíkem a Zarkávím! Ale vždycky to bylo se vzájemným respektem. No, radost. Ale upřímně – ještě větší radost mám z toho, jak tým šlape teď a jak funguje jako živý organismus, nadstruktura. Radost.

Lukáš Mareš vpravo

Důvod, proč s Tebou dělám tento rozhovor, je samozřejmě politika. Konkrétně proto, že já si nikdy neuměl představit, i kdybych náhodou chtěl, jak se vlastně politikem stát. Proto snad tento rozhovor trochu objasní lidem jako já, co to obnáší. Ale nejprve mě napadá, že struktura v 3SB přece jen trošku politiku připomíná. Dá se to srovnat?

Nakousl jsem to o patro výše. Upřímně, nebýt 3SB, tak se do politiky nikdy nevrhnu. V týmu jsem si to osahal a uvědomil si, že i když nevím, jak se mají věci dělat správně, stačí, když je člověk nebude dělat špatně a ono se to časem otelí. A vyzbrojen tímhle uvědoměním jsem se nebál přihlásit se na lídra kandidátky Pirátů v Budějcích. Ostatní na to neměli odvahu (i když schopnosti by byly). Osobně se považuji za pionýra. Otelení při správně nastaveném kurzu se mi potvrdilo jak kdysi v týmu, tak teď v kampani do komunálních voleb. Z nuly vyšplhali na nejlepší pirátský výsledek mezi krajskými metropolemi (bez Prahy).  Zajímavé je, že principy hierarchie fungují úplně stejně v 10-členném týmu, 2500 členné nemocnici i 100.000 městě. Řeší víc problémů, ale principy jsou stejné. A konkrétně? Je to jednoduché, někdo má nějakou vizi, musí o ní přesvědčovat ostatní, hledat podporu, atd. Čím lepší vizi má, tím snáze se mu podpora hledá. Nicméně v politice je i několik drobných rozdílů. Především jsou to různé zájmové skupiny, neviditelné figurky na šachovnici, o kterých se člověk buď náhodou dozvídá, nebo nikdy nedozví. Asi zásadní věcí je, že v politice se (z principu) nedá nikomu nic věřit. Na hřišti je to jinak – tam se dobrý nebo špatný nápad projeví okamžitě. Ano. Rozdíl je ve faktoru času, kdy v 3SB se opatření, změny, vize, názory prosadí dříve, kdežto v politice to všechno trvá. A ještě jedna věc je odlišná – v politice se nikdy nemůžete zavděčit všem. Vždycky se najde někdo, kdo za dobrým úmyslem bude hledat postranní zájmy (bohužel ovšem velmi často oprávněně).

Pokud se nemýlím, jedním z hlavních důvodů Tvého vstupu do politiky je stav českého zdravotnictví. Popsal bys čtenářům, proč je tento problém tak akutní? Například Tvé působení v odborech v nemocnici?

Ha! Naše zdravotnictví je podfinancované a personálně vybrakované. Ale personálně vybrakované je dneska všechno, kam se člověk podívá. Proč? Podle mě je to neodvratitelný trend společenského vývoje automatizace a robotizace. “Skutečnou” práci dneska dělají roboti a lidé se živí jak umí a mohou. Jejich práce je de facto zbytečná, proto snadno nahraditelná a tedy i málo placená, ale o to je jí více. Takže lidí ve zdravotnictví bude čím dál tím méně. Osobně jsem skeptický. Pokud můžu dát jednu radu – nestonejte v okresních nemocnicích. Nenechte se tam operovat, ošetřovat, nic. Rovnou do krajské, ještě lépe do fakultní. Myslím si, že bude jenom hůř.

To nezní úplně optimisticky, obzvlášť od někoho, kdo se rozhodl vstoupit do politiky, aby s tím něco udělal. A kterou konkrétní práci zrovna v nemocnici dělají stroje za člověka?

Typicky by to měla být práce administrativní – vyplňování dokumentů a jejich třídění lze automatizovat, stejně tak i odebírání anamnézy a správu osobní složky pacienta. Druhou stranou mince je samozřejmě bezpečí dat, ale to je jiná otázka. Co se týče konkrétní práce lékařů – radiologie je robotizací nejčasněji ohrožený obor. Ale doba, kdy budou sami stroje analyzovat snímky je cca 20 let před námi (doufám!). Radiologové budou nicméně ještě několik let potom práci robotů korigovat a tím je učit, takže o sebe strach nemám.

Byly ještě nějaké další důležité faktory, které Tě utvrdily ve vstupu do politiky?

No jasně. Je to pro mě něco nového a tedy zajímavého. A skutečně – největší devizou tohohle časožroutu je to, že se člověk seznámí s velmi zajímavými lidmi. A druhá věc – opět chci působit jako pionýr, co prošlape cestu těm schopnějším. Chci ukázat lidem, že i takový jouda, jako já, je schopný tam existovat. Ptáš se, jak se dostat do politiky. Odpověď je jednoduchá – stačí najít odvahu a jít do toho.

A tak si se ocitl v Pirátské straně. Kdy to bylo?

Musíš na to jít od lesa. Vstoupil jsem do strany v ten nejlepší čas – těsně před volbami do poslanecké sněmovny na podzim 2017, ve kterých se s Piráty nepočítalo, ale nakonec skončili 3. na pásce. Muselo to přijít, Piráty stvořila naše doba.

Jak se to stalo? Přišel za Tebou někdo a oslovil Tě nebo si pečlivě vybíral, která politická strana nejvíce odpovídá Tvým názorům? A musel si projít nějakými vstupními pohovory nebo zkouškami?

Kdepak. Vstupoval jsem za situace, kdy v ČB bylo asi 2,5 aktivního Piráta. Ani Pičky bychom si nezahráli. Jasně, na začátku je vždycky grilovačka (tak říkáme tomu, když ty kandidáty začneme na nějaké schůzi grilovat nepříjemnými otázkami – poz. red.). Ale spíš jde o to, jak se člověk chová. Jestli ukazuje aktivitu, jestli chodí na schůzky, jak se tam vyjadřuje a tak. Samozřejmě, že mi na začátku nedůvěřovali, nevěděli, co ode mě čekat. Lidi nepřesvědčí slova, ale činy.

Konkrétně to probíhalo tak, že jsem si našel na FB nejbližší schůzi pro veřejnost (což jsou u Pirátů všechny) a prostě tam po práci přišel. Byli tam dva Piráti a 3 nepiráti, žádná velká sešlost. Tam jsem se dozvěděl první informace, poznal první živé Piráty a začal pronikat do dalšího obrovského světa (náš svět je kulatý a dutý a uprostřed něho je další, který je ještě mnohem větší). No a já chodil na schůzky, plnil úkoly a pak mě pogrilovali a přijali. No big deal. Jen je třeba si uvědomit, že vstupem do politické strany se člověk rozhodne pro pro mnoho lidí velmi kontroverzní krok a ten mu už nikdo nikdy neodpáře, naopak, stane se díky tomu velmi snadným terčem. U Pirátů se dá nicméně velmi dobře realizovat, aniž by k nim člověk vstoupil.

Co bylo dál? Měli jste schůze, celostátní srazy atd.? Nebo fungují Piráti spíš elektronicky?

Osobní jednání nemůžeš nikdy pominout. Sice všechny zdržuje, zatěžuje, nic se nikdy nedořeší, ale jsou to společenské události, lidi se navzájem prohlédnou, poznají a vznikají vnitřní pouta a z nich důvěra a pak vazby a nakonec celá strana. Věcněji se komunikuje elektronicky.

Pak přišly přípravy na komunální volby. Bylo od začátku domluvené, že budeš lídr kandidátky? Podílel se na vymýšlení taktiky nějaký expert nebo jste na to byli sami? A co všechno taková kampaň obnáší?

Lídrem kandidátky do komunálu jsem se stal díky odvaze a zkušenostem z 3SB. Bohužel jsem neměl protikandidáta – nikdo nenašel odvahu. Myslím, že to bylo tím, že s organizací něčeho takového ostatní neměli zkušenosti. Respektive jich měli ještě méně než já. Ani jsem nijak nebojoval, prostě to vyplynulo. Kampaň do komunálu jsme sem tam s někým konzultovali, ale většina práce byla na nás. A nutno poznamenat, že jsme se samozřejmě nebáli ukrást nějaký nápad, připadal-li nám dobrý.

Kampaň, to je běh na dlouhou trať. Člověk řeší půl roku něco, u čeho si vůbec není jistý výsledkem a celou dobu pochybuje o kurzu, který nastavil na začátku. Je třeba tuhle malověrnost zignorovat. Jak píšu výše, když je kurz správný a věci se nedělají špatně, tak to prostě dopadne dobře. Kampaň je zajímavá tím, že je třeba zorganizovat hodně věcí – fotky, medajlonky, rozjet web, psát články, vydat noviny, udělat plakáty, sehnat reklamní plochy, natočit 3 videa, komunikovat s novináři, chodit na rozhovory, hasit různé požáry, komunikovat ven i dovnitř, je toho plno, ale hlavní je rozdělit správně úkoly. Je třeba vědět, na co který člověk ještě stačí a co už je na něj moc. A občas se rozčílit, ale to jsem udělal jen jednou nebo dvakrát. A ještě jedna věc se mi povedla – když jsem měl pocit, že na mě všechno stojí a ostatní jsou příliš pasivní, tak jsem na dva týdny odjel na Korsiku a vypnul si mobil. A zblázněte se. A ono jo, pochopili to a vrátil jsem se mezi jiné lidi. I ústup může být krok správným směrem. Ale to šachistům mezi námi nemusím vykládat.  

Před volbami ses dokonce stal obětí falešných obvinění. Dáš nám nějaké příklady? Jak jsi na ně reagoval? Čekal jsi, že se něco takového bude dít?

Upřímně jsem tušil, že se to může stát. V politice (ale ono je to i v celém životě) platí, že “nic není pravda”. A když nic není pravda, tak pravdou může být cokoli. Jde jen o to, co chce kdo vidět. A když někdo chce vidět Piráty jako zhulené feťáky s rukou na klice, tak je tak prostě vidí. A vždycky se najde někdo, kdo jim je takové ukáže. Někdo si všiml, že na jedné oficiální fotce mám poněkud vystrčenou bradu. A dal si tu práci, aby prošel fotky z demonstrace antify a našel na nich někoho, kdo mi sice nebyl podobný, ale měl velkou bradu. Tak k němu udělal šipku a napsal, že to jsem já. Nemám mu to za zlé. Prostě vypráví příběh těm, kteří mu chtějí věřit. Náš úkol není se rozčilovat, ale nabídnout lepší příběh. Jsem rád, že se to stalo. Byl to důkaz toho, že nás lidé vnímají a že to neděláme špatně (i když nemáme ani zkušenosti a ani peníze).

Nyní máme relativně čerstvě po volbách, Piráti získali v ČB 12,19% (6 zastupitelů). Jsi s výsledkem spokojený?

Zde nelze nepoznamenat, že kdyby pro nás hlasovalo o 8 lidí víc (a hodili jediný křížek celé straně), tak bychom měli mandátů 7, na úkor jednoho komunisty. Chci tím říct, že skutečně každý hlas rozhoduje. S výsledkem spokojený jsem. Jak už píšu výše, hned po Praze máme nejlepší výsledek ze všech krajských měst, dokonce i těch, kde ve volbách do sněmovny v roce 2017 volilo Piráty více lidí. To je důkaz, že jsme tu kampaň neudělali špatně.

Zde je bohužel nutno dodat, že potenciální voliči Pirátů z 3SB bojovali v době voleb na klubovém ME ve Wroclavi (včetně pátku) a u komunálních voleb nelze volit přes voličský průkaz.

Jaká teď Tebe a Tvých 5 kolegů tedy čeká náplň práce? Čím se budou Piráti podílet na vedení ČB?

Tyjo, těžká otázka. Budeme dělat, co bude v našich silách. Bojovat na zastupitelstvu jako lvi proti čemukoliv, co se nám nebude líbit. V rámci povolebních vyjednávání jsme se sice nedostali do koalice a nemáme hlasovací právo v radě, ale do rady máme přístup a získali jsme na starost výbor pro veřejnou správu a IT. A naším úkolem bude zavést ve městě participativní rozpočet, posílit elektronickou obsluhu města a všechno co se spojuje s moderními technologiemi, čehož je dneska hodně všude. A také budeme pokračovat na zlepšování komunikace mezi občany, úředníky a politiky. Chceme otevřít dveře radnice. Je toho plno a je otázka, jak rychle nám to půjde. Máme na to 4 roky.

Když mluvíš o elektronické obsluze města, není to jen další automatizace, o které si mluvil výše? Neberou Piráti zaváděním nových technologií lidem práci?

Je to pravda. Ale spíš než “brát lidem práci” bych to nazval usnadněním života pro uživatele systému, který je sice ve své podstatě nadbytečný, ale bohužel pro všechny povinný – mám na mysli státu. A navíc, lidé by neměli dělat práci, kterou zastanou stroje. Na to je náš čas až příliš vzácný.

Na jaké změny se můžeme v roce 2019 a následujících letech v Českých Budějovicích těšit?

Předpokládám, že bude i přes náš odpor nová sportovní hala 🙁 … Dále se bude řešit nová budova divadla a dá-li bůh i doprava ve městě. Za 4 roky už by mohl stát dálniční obchvat města a třeba se začne pracovat i na podjezdu pod nádražím. A vyvětráme na radnici, pozveme světlo i lidi dál. Uvidíme.

Jak by ses vyjádřil k současné situaci české politické scény?

ANO se zmítá v křeči a už nebude trvat dlouho, než padne. Je třeba být připravený zaplnit prostor, který vznikne, protože šíbři nikdy nespí. A také očekávám, že je jenom otázka času, než i ostatní strany pochopí, že to, proč jsou Piráti tak úspěšní, je míra vnitřní demokracie uvnitř strany (a to je stejný důvod, proč jsou úspěšní i 3SB!). Jakmile se tohle stane, tak budeme mít velký problém. Ale naštěstí jsou ty ostatní strany kolosy, kterými pohnout je na dlouhé lokte a čím dál víc jim bude ujíždět vlak. A nová strana těžko vznikne. Musela by odspodu a v současné době mě nenapadá, proč by to lidé chtěli udělat.

Máš v politice nějaké vzory?

Velmi rád bych řekl, že ne. Ale pokud někoho obdivuji, tak Jakuba Michálka. On je duší strany. On je ten, na kom strana stojí. To on nastavoval vnitřní procesy. Ten člověk je génius, brilantní rétor a navíc skromný a pokorný. Ví, co dělá a proč. Ve straně je dost lidí, které štve, a to je jedině dobře. Každopádně dokud v ní bude, tak mám jistotu, že půjdeme správným směrem.

Jaké jsou Tvé politické cíle? Chtěl bys třeba jednou vyhrát volby a se stát starostou ČB (za 4 nebo 8 let) nebo se spíš orientuješ na dosáhnutí změn, které máte v programu nehledě na to, jakou roli v tom sehrají Piráti?

Mým životním krédem je to, co mi kdysi řekl JJ. Nejlepší práce je ta, kterou udělá někdo jiný. Piráty vnímám především jako sílu na centrální úrovni, mým soukromým cílem č. 1 zde v ČB je, abych jim nekazil image do boje o parlament. A pokud do té doby udělám něco pro město, tak to bude benefit. O mě osobně nejde. Větší klid, po kterém prahnu, bude mimo politiku.

Nakonec pro Tebe mám ještě pár otázek typu proč. Asi se shodneme, že jedním z největších průšvihů je volební účast. Proč by podle Tebe měli lidé chodit k volbám?

Upřímně, mě 60% nepřipadá tak špatných. Když jsem se před volbami bavil s lidmi a uvědomil si míru marnosti a nedůvěry při pomyšlení na politiku, tak mi to připadá skoro jako zázrak. Není to o tom, že lidé nechtějí volit. Jde o to, že často není koho volit. Míček je podle mě na straně politiků. Zas na druhou stranu – lidé nadávali vždycky a nadávat budou. V tom je politika nevděčná, vždycky je totiž i dost lidí, kterým současný stav vyhovuje (protože ho tady léta budovali.)

A volební účast obecně? Nesouhlasíš, že nevolit znamená dát svůj hlas nejsilnější straně?

To je těžké, i nevolba je právo. Já si činností státu v některých věcech nejsem vůbec jistý a nevolit je je jednou z cest, jak ukázat těm, kteří stát organizují, že dělají něco špatně. Spíš je pro mě jako pro politika výzva vymyslet, jak lidi, kteří nevolí (ať už z nekompetentnosti, lenosti nebo filozofie) nějakým způsobem oslovit a přimět k volbám přijít.

V práci jsem se dozvěděl, že komunální volby prý nejsou důležité. Proč jsou komunální volby stejně, ne-li víc důležité než volby parlamentní?

Politici ze všech stran vnímají reálné problémy města stejně. Jde o to, co bude priorita a co ne. A také jde o to zvolit někoho, komu jde o věc a ne o teplé místo (jak tomu vážně často je).

A konečně, proč by měli lidé volit právě Piráti? V čem jste lepší než ostatní strany?

V míře vnitřní demokracie. Když je u nás problém, tak ho na internetu a fóru za dva týdny smeteme ze stolu. Když je problém v tradiční straně, tak je to běh na rok až dva, když to dobře jde. A mezitím se změní celá řada věcí – prostředí. Politika je ekologie.

Úplně poslední otázka pro Tebe zní, co bys popřál 3SB k jejich výročí 25 let?

Víc miminek.

Já Ti velice děkuji za Tvůj čas a přeji Ti, abys své kormidlo držel pevně a nezměnilo Ti kurz! Za 3SB Ti tímto děkuji za všechnu práci, kterou si pro náš tým kdy udělal (od kapitánování, přes tvorbu naší organizační struktury – VR atd. až po založení amatérské ligy, nové disky a nepočítaně dalších věcí) a třeba ještě uděláš.

I já děkuji za čas Tvůj i čtenářů, Mary.

31.12.2018 napsal Lipi

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *